Co ovlivňuje kvalitu bavlněné látky? A jak poznat tu kvalitní?
I u bavlny platí, že není zlato všechno, co se třpytí. V článku se podíváme na několik nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují kvalitu výsledné bavlněné látky. Rozhoduje celý řetězec od druhu vlákna, přes zpracování až po úpravy látky. Proto může být jedna bavlněná košile luxusní a jiná po třech praních vytahaný hadr.
Faktory – seřazené podle důležitosti - mající vliv na kvalitu látky:
-
- Délka vlákna
- Spřádání
- Hustota tkaní
- Úprava látky
- Barvení
- Původ odrůdy
- Způsob pěstování (bio vs. konvenční)
Kvalita bavlny vzniká hlavně na poli
Klima a podmínky růstu jsou nejdůležitější faktory vůbec.
Pokud má rostlina stabilní teplo, bude mít delší vlákna. V případě pomalého dozrávání se dosáhne vlákna pevnějšího. Méně lámavé vlákno bude mít ta bavlna, která měla při svém růstu dostatek vody. Jemnější vlákno bude mít taková bavlna, která roste v prostředí, kde jsou chladné noci.
Proto je prémiová bavlna hlavně z určitých oblastí — ne kvůli ekologii, ale kvůli fyzice růstu.
To, jakým způsobem se bavlna sklízí, může ovlivnit kvalitu látky výrazně.
Strojní způsob sklizně je sice až 10x rychlejší než manuální, ovšem to si vybírá svoji daň na kvalitě. Tímto způsobem vznikne více poškozených vláken. Vlákna mají větší pravděpodobnost k lámavosti a často obsahují rostlinné zbytky jako lístky a stonky.
Oproti tomu při ručním sběru, které je typické v chudých částech světa (malí farmáři sklízejí bavlnu ručně nebo pomocí volů), se seberou čisté bavlněné chomáčky a výrazně méně se k nim dostanou nechtěné lístky a stonky, čímž zůstane vlákno neporušené a dlouhé.
1. Druh a délka bavlněného vlákna
Bavlna má různé odrůdy a ty se liší délkou vláken:
| Typ vlákna | Vlastnosti | Výsledek na látce |
| Krátké vlákno | levné | drsné, žmolkuje, rychle se opotřebí |
| Střední vlákno | běžný standard | normální trička |
| Dlouhé vlákno (long staple) | pevnější | hladší, jemnější, déle vydrží |
| Extra dlouhé vlákno (ESL) | prémiové | hedvábný pocit, luxus |
Extra dlouhá vlákna mají např. druhy egyptská nebo pima bavlna. Což znamná, že mají méně konců vláken, tím vzniká méně žmolků, mají vyšší pevnost a lepší vzhled.
Proto dvě látky se stejnou gramáží mohou mít úplně jinou úroveň kvality!
2. Spřádání příze
Tedy to, jak je vlákno zatočeno. Bavlna se musí stočit do příze a tady vzniká obrovský rozdíl.
Způsoby spřádání (od nejméně kvalitních):
-
Open-end (OE) – levné, hrubé, chlupaté. Tímto zpracováním vznikají levná trička.
-
Ring-spun – jemnější, pevnější, měkčí.
-
Combed cotton (česaná) – odstraní krátká vlákna a tím je látka hladká a odolná. „Česaná bavlna“ je první dobrý signál kvality.
-
Compact spun – prémiová kvalita, minimum žmolků.
3. Hustota a konstrukce látky
Důležité parametry jsou tzv. počet vláken na plochu (Thread count - TC), gramáž látky a typ vazby:
- plátno - pevné, méně pružné
- kepr – odolné (džíny)
- satén – hladké, lesklé
- úplet (jersey) – trička, pružné
Tyto parametry je třeba brát v úvahu společně. Levná látka může mít vysokou gramáž, ale nízkou hustotu - těžká, ale řídká a rychle se vytahá!
4. Chemické a mechanické úpravy
Přirozené vlastnosti bavlny mohou být vylepšené a zintenzivněné pomocí specifických povrchových úprav vláken. Mechanické nebo chemické úpravy modifikují strukturu vlákna, čímž mu dají dodatečné vlastnosti. Pro celulózová vlákna jako je bavlna, je hlavním cílem zredukovat mačkavost, náchylnost k nečistotám, srážlivost během praní.
Kvalitní úpravy:
- mercerace → vyšší pevnost a lesk
- enzymatické praní → měkkost bez oslabení
- sanforizace → nesráží se
Levné úpravy:
- silikonové změkčovače → příjemné v obchodě, po 3 praních je ovšem efekt pryč
- tvrdé barvení → pouští barvu a rychle bledne
5. Barvení
Reaktivním způsobem barvení se dostane barva do vlákna. A to považujeme za kvalitní bavlněnou látku.
Oproti tomu levná méně kvalitní bavlna používá pigmentového barvení, čímž je barva na vlákně, na povrchu látky.
6. Původ odrůdy
Ne všechny bavlny jsou stejné. Bavlna se pěstuje v různých klimatických podmínkách. Typ půdy, zemědělské praktiky, genetické složení semen, to vše ovlivňuje růst a vývoj rostliny.
Některé odrůdy bavlny jsou produktivnější než ostatní. Jsou to např.
- Bavlna z hor (Gossypium hirsutum) – představuje 80-85 % světové produkce bavlny. Délka vlákna je 25-30mm. Ačkoli původně pochází z Ameriky, dnes se pěstuje po celém světě.
- Pima bavlna (Gossypium barbadense) – také známá jako extra-dlouhá (LS/ELS), její vlákna dosahují délky až 32mm.
7. Způsob pěstování
Pěstování bio vs. konvenční má minimální přímý vliv na kvalitu látky. Ale může mít nepřímý vliv na kvalitu vlákna, a tím pádem i látky.
V bio-bavlně nenajdeme pesticidy, herbicidy, není GMO, má nižší výnos a nižší dopad na přírodu ve srovnání s konvenční bavlnou. Ale vlákno samotné může být úplně stejné kvality!
Rozdíl je hlavně v chemii, ne v látce! Kde se kvalita může změnit nepřímo?
Tady vzniká mýtus i pravda zároveň. Bio může být lepší z několika důvodů. Má menší výnos a rostlina investuje víc do jednotlivých vláken. Pomaleji roste, takže má delší vlákno. Častěji se sbírá ručně u malých farmářů, takže se vlákno neponičí jako při strojních sběrech.
Na druhé straně může být bio i horší, protože se méně kontrolují škůdci, kteří mohou poškodit vlákna. A může zůstávat více nečistot.
Takže bio nerovná se automaticky kvalitnější. Jen má vyšší šanci být kvalitní ve výrobě. Bio má výhody pro zdraví a ekologii. Kvalita je fyzikální vlastnost vlákna.
Jinými slovy, bio říká něco o poli, ne o látce!
